K tréninkovému procesu u dětí a mládeže lze přistupovat rozličnými způsoby. Z našeho pohledu existují dva hlavní směry, přičemž ani jeden z nich není špatně. Jeden z nich se podobá spíše sportovnímu kroužku, jehož hlavním a vlastně jediným cílem je především radost z pohybu. Tento směr nemá příliš edukativní ambice. Není tudíž žádný tlak na učící proces, odbornou znalost trenérů/vedoucích a jde především o zážitek, radost ze hry. Druhý směr cílí i na učení, rozvoj a ve starším věku i na výkon a výsledek, přičemž radost z pohybu zůstává jako jeden z nejpodstatnějších faktorů. Tento směr je spojen s určitou systematičností, znalostí, zkušeností, plánováním a trošku dlouhodobým a strategickým uvažováním nad výchovou a rozvojem dětí. A tímto směrem se snažíme jít i my. Znamená to alespoň rámcově spolupracovat i mezi jednotlivými kategoriemi, definovat si, co by měl hráč umět při přechodu z jedné kategorie do druhé a co naopak bude rozvíjeno v pozdějším věku. Sepsali jsme proto základní body koncepce v jednotlivých věkových kategoriích a v rámci možností se budeme snažit děti vést v těchto intencích.