Přemýšleli jste někdy o tom, kde se v člověku bere energie k tomu, aby mohl podávat nějaký sportovní výkon? Na jaký “pohon” vlastně fungují svaly?  A co je vlastně tím palivem?

Pojďme si říci, jak vlastně tělo sportovce funguje.

Je to vlastně velmi jednoduché. Aby sportovec mohl běžet, kopnout do míče nebo třeba zvednout činku, musí začít pracovat svaly. A aby mohly svaly pracovat, potřebují “palivo”, které svaly pohání tak, jako třeba benzín pohání auto. Tím palivem je něco, čemu odborníci říkají ATP. Je to molekula, kterou svaly spalují doslova tak, jako motor auta spaluje benzín.

A kde se tedy ATP vlastně bere? Jde nějak “natankovat”, jako natankujeme do auta benzín?

Tak jednoduché to není. ATP si tělo vyrábí samo. Trošku zásob máme těle připraveno pro okamžité využití. Tyhle zásoby mám ale vydrží jen na pár vteřin. Třeba díky nim vyskočíme, kopneme do míče nebo uběhneme krátký sprintík. Pak nám zásoby dojdou.

A co teď?

Je potřeba zásoby fofrem doplnit. Tělo to umí docela dobře. Poměrně složitým procesem začne rozkládat cukry (sacharidy), které jsme snědli a vytvoří tím rychle nové zásoby ATP. Ale pozor! Když cvičíme hodně intenzivně, je potřeba zásoby rychle doplňovat. A k tomu tělo začne potřebovat kyslík. Hodně kyslíku. A proto se člověk zadýchává, když cvičí intenzivně.

A naopak, když cvičí s nižší intezitou, třeba jen tak poklusává, tak nespaluje tolik ATP, stíhá vyrábět nové a tolik se nezadýchá. A dokonce ho vyrábí nejenom z cukru, ale i z tuku, což je ještě o něco složitější (ale zase díky tomu hubneme, protože spalujeme uložený tuk). 

Jednoduché, že? 

Ve skutečnosti je celý proces samozřejmě daleko složitější, ale nám mladým amatérským sportovcům to takto určitě stačí. A komu ne, ať si počká na jeden z příštích článků, kde se tomu budu chtít věnovat podrobněji.